Bylo to tak : Rano me vzbudilo bezny ranni ujimani, tak sem v klidu zasel na wc a udelal sem ranni bobecek, nic extra. Babka rikala, ze dvakrat za tyden je normalni. Lhala. A zase sem se dovlekl do pelechu, ale v neblaze predtuse, ze to nebylo vsechno a ze Vesuv nebo Yellowstonskej park este nerekl svoje posledni slovo. A nerekl. Asi za pul hodiny prislo znova ujimani, ale tentokrat stylem prepadovyho tornada. Opatrne sem vstal, ale ujimani exponencialne sililo. Zasekl sem pulky k sobe a opatrne abych nedopadl pri kroku na paty sem se presouval pouzivaje Kissingerovu metodu malejch krucku smerem k nepozorovanymu uspechu, ale na rozdil od neho ne smerem na vychod, ale smerem na zachod. Cestou uz sem oplakaval slipy, protoze sem mel neodvratny tuseni, ze se sice zachovaji hrdinsky a zabrani nejhorsimu, ale budu je muset vzapeti splachnout. Napadla me ta stara basnicka o dobyti Zimniho palace "zde bezi vojak, namornik, a strili krok co krok." Ja sem to kdysi upravil na "a strili co krok to brok" protoze me bavila ta predstava jak se nekdo pokousi obrovskej kamennej palac se kterym nevedela rady ani Aurora dobyt brokama o prumeru cca 3 milimetru a to se este musi po kazdym broku zastavit a znova nabijet (co krok to brok), ale ted to bylo co krok to prd, a mokrej. To by este furt slo. Ale v ten kritickej okamzik, kdy sem si uz sedal a soucasne se predklanel a stahoval slipone, me nejaka nadpozemska sila skoro prevratila na cumak a po celym zadku, i zvenci, se me rozlilo primo bozsky teplo. A vzapeti sem dosedl jak Apollo 12 na Mesic, jemne, nezne a presne. Nebyl duvod se branit a slipy lezici na zemi predemnou nevypadaly zas tak zle ze by nesly este vyprat. Keine Panik u.s.w. Kdyz bylo po vsem, zacal sem si uvedomovat, ze je mne nejak zima na tu cast zadku, co byla utesnena deklem vevnitr misy. A pri snaze pouzit papir uz sem pochopil, ze je mne zima proto, ze mam zvenku posrany obe hemisfery olemovany deklem. Tak jo, zvedl sem se, v predklonu docapkal do koupelny, vlezl do vany a pustil teplou vodu. Okolo mejch kotniku zacala tect smradlava hneda voda. Obzvlast hneda a obzvlast smradlava. Pockal sem az se to vsechno normalizuje, prepl sem mod rezimu na Pohodovy koupani a s cistou prdelkou sem se pohodlne rozvalil ve vane. Ne nadlouho. Pochopil jsem frazi "Tlak vzduchu prepocteny na hladinu more" v okamziku, kdy na moje bricho zacal ten tlak pusobit. Nasledovalo druhy dejstvi, ale tentokrat ne opakovanyho uprku, ale souboje casu potrebnyho na odteceni vody z plne vany versus blizici se termin dalsiho posrani. Predstava ze lezim ve vane po krk ve vode plne sracek byla hrozna. Bojoval sem do posledniho momentu, ale uplne sem nevyhral. Druha vlna dorazila kdyz sem mel vody este do pul lejtek a byla nejmin tak divoka jak ta prvni. Lejtka sem si ve drepu posral jako prvni, ale nechtel sem si nasrat aj na zem v koupelne. Muselo toho bejt tak dva litry a smrdelo to este vic. Sprchou sem smejval tu silenou smes ze vseho okolo od vany po lejtka, az bylo zase vsechno krasne cisty. Postavil sem se ve vane, vsechno este jednou oplachl, ucpal zase vanu a jal se ji znova napoustet za ucelem bahneni. V klidu potom sem mel cas zacit premyslet co dal. Chybely me ale zakladni informace o stavu zachodu po mym odchodu, pamatoval sem si jenom ty slipy, tak sem z te vany vylezl a sel se podivat. A malem sem se posral po treti. Vsechno posrany. Nejcistejsi misto byla misa zevnitr, tam este prosvitala bila. Jak sem si sedal a nestihal, prvni davka trefila spoj, ty panty na kterejch drzi hajzlovy dekly. Od toho mista se ten gejsir rozdelil jako voda spod kol auta a olepil zdi po stranach. Samotna plocha kde byly ty panty zmizela pod nekolika centimetrovym nanosem te nejodpornejsi sracky jakou sem v zivote videl, a to uz ziju sakra dlouho. I ten hajzlovej dekl byl celej hnedej a deska jakbysmet, este aj na podlaze se v tom dalo cvachtat a taky ze se cvachtalo. Na chvilku sem uplne zatuhl. Prvni reseni co me napadlo bylo pouzit rucni granat a uklidit to tam. Potom me napadlo, ze to necham uschnout a potom to nejak osekam majzlikem, protoze to kvantum bylo beznejma uklizecima postupama a technikou nezvladnutelny. Napadl me text pisnicky Zbohem lasko (Matuska) "Ja nevim kde se to v cloveku bere." Potom me napadlo ze vlezu do auta, pojedu na barak, uz se nikdy nevratim a byt se slevou prodam az vysmradne. Nakonec sem se vratil do vany a zacal konstruktivne myslet. Navrh s autem neprosel, co kdyz se poseru zas, to uz potom fakt nebude kam jit. Musim holt tu hruzu nejak uklidit. Zvitezil pristup technika. Celej mokrej - co se budu predcasne radovat resp. utirat - sem zaklapl horni kryci hajzlovej dekl, cimz se podstatna cast te hruzy zneviditelnila, a v klece v modlitebni poloze s hubou tesne nad oblasti dopadu sem na jeden dech proste celej ten dvojdekl odmontoval od porcelanove misy. No a potom sem ho obezretne, jako tac v jidelne s omackou vylitou az po jeho okraj, v prisne vodorovne poloze a couvajic, donesl az do koupelny a tam sem cely to nestesti polozil do vany. Musel bejt na me pohled pro bohy. Jakejsi nahej idiot s vyspulenou prdeli provadi nejakej fekalni obrad. S hajzlovym deklem obradne drzenym v predpazenejch rukach co nejdal od sebe nabozne pomalu couva v uctivym predklonu naslepo prdeli napred do koupelny. Dal uz zapracovala sprcha naplno, saponaty, kartače a hubka nakonec. Beznej postup stacil na porcelan misy, zem sla hadrama vzapeti splachnutejma, vsechno uz je cisty - krome zdi po obou stranach. Vlevo je latovka s plastovym povrchem, tam uz maka saponat a vlevo je omitnuta zed, to zamazu sadrou - a bude. Priteli, chcete-li by vam ruce smrdely prijde ke mne v nedeli... Ach jo...